O posledním ročníku fotbalu od kanadské divize EA Sports už pojednávaly zářijové dojmy, napsané na základě zkušeností z tehdejšího hratelného dema. Nyní přicházíme s recenzí plné PC verze hry, jejíž poněkud pozdější termín uveřejnění je dán zpožděnou dodávkou hry od jejího distributora u nás – české pobočky Electronic Arts - která prý v říjnu neměla žádné kusy pro tyto účely na skladě. Snad to nebude tolik na závadu a hodnocení této tradičně rozporuplné, ale přesto stále populární hry vás zaujme.

• Dva kohouti
Obliba série FIFA je dána její přes deset let trvající existencí, jakož i donedávna prakticky neexistujícím konkurentem. Sice se od roku 1994, kdy se na počítačích objevila první FIFA sem tam nějaký ten jiný fotbal prosadit pokoušel, ale žádný z těchto pokusů nestál za moc. Zlom nastal před dvěma lety s nástupem velice populárního a opravdu nabitého konzolového Pro Evolution Socceru na platformu PC. Tím se ocitli na jednom bojišti dva kohouti, kteří koexistují dodnes a každý rok se snaží přelít na svoji stranu co nejvíce fanoušků virtuální kopané.

Toto uvádím proto, že z posledního ročníku FIFY je zcela zřejmá strategie, kterou se vydala. Celé ovládání, jakož i snaha o chování hry a nabídka herních situací ve FIFA 06 – to vše se nápadně podobá konkurenčnímu PES4/5 a zcela evidentní je snaha o převzetí i jeho herních principů. Zároveň zůstává řada prvků původních, čehož výsledkem je jakýsi hybrid částečně připomínající původní sérii FIFA, zčásti pak jejího konkurenta. Na tom jako takovém nevidím nic špatného.

• PoloFIFA, PoloPES
Engine pohánějící již léta FIFU je známý svojí vysokou mírou skriptovaných situací, podle nichž se pak celé utkání odvíjí. Zdánlivá volnost je svazována předdefinovaností většiny herních prvků a tak se při hře neustále střídají okamžiky, kdy sami ovlivňujete dění na trávníku a ty, kdy je dění dílem předem nadefinovaných sekvencí. Ono to v podstatě asi ani jinak nejde, v případě FIFA 06 však hraje podstatně větší roli náhoda či je rozhodování o výsledku akce řízeno podstatně jednodušším algoritmem, než to provádí již zmiňovaný konkurenční PES.

Z něj autoři přebrali v podstatě celý způsob ovládání, od přihrávek do běhu přes posílání hráčů do úniku, přivolávání obranné posily, zpomalený pohyb s míčem, způsoby bránění atd. atd. Klad to má bezesporu minimálně v tom, že odzvonilo různým pseudonápadům na „vylepšení hry“ předskriptovanými standardkami. Už i FIFA pochopila, že nejlíp je nechat hlavně na hráči, jak kopne roh či kam pošle střelu či centr z přímáku.

Vyšší míru vlivu počítače na průběh herních situací pocítíte už po pár zápasech, neboť se hra a akce, k nimž v ní dochází, sobě až nápadně podobají a opakují. Padají velice podobné branky, centry nebo přihrávka najde téměř vždy přesně svého adresáta, případně padne přímo na kopačku bránícího soupeře. Snadno odkoukáte šablonu, podle níž se hra v konkrétních situacích chová a zda má třeba význam používat dlouhé centry, které s téměř železnou pravidelností končí na soupeřově hrudi.

Zároveň celkem rychle odhalíte, co na počítač platí, jak se uvolnit a odkud často padají branky. Tohle uvítají všichni ti, kdo se rádi rychle dostanou do hry, rychle vstřebají ovládání a mohou začít sázet branky. Tohle je FIFA, jak ji dobře známe a nejinak tomu je i letos. Čili komu tento herní systém vyhovuje, bude i nadále spokojen, komu ne, má možnost zkusit fotbal jiný.

• Hraju já nebo počítač?
FIFA 06 je oproti dřívějšku určitě zábavnější a odkoukané prvky z PES hře hodně pomohly. Pořád je ale hodně cítit starý engine a jeho snaha se vám stále plést pod prsty. Začíná to tím, že nejde nastavit plně manuální přepínání mezi hráči. Hra má pořád sto chutí vám do všeho kecat. Často i označený hráč běží za míčem, i když vy byste raději něco úplně jiného. Za největší hratelnostní slabinu považuji nemožnost efektivně pohybovat hráčem v okamžicích, kdy na něj jde přihrávka či letí centr. Panák je v tyto momenty zcela pod vlivem počítače a nijak s ním nehnete.

Tento nešvar pak pocítíte o to víc při hře online s živými soupeři. Pošlete si centr, rádi byste si pod něj naběhli, ale nejde to. Pošlete delší přihrávku po zemi, soupeř vám ji chce sebrat, stačilo by popojít pár kroků pro míč, ale není jak. Tato vlastnost enginu FIFY se pak markantně projevuje i při přímých či rohových kopech, kde bránícího zmate v nejnevhodnější okamžik ještě automatické přepnutí na jiného hráče a zároveň i změna kamery. Účinně čelit těmto gólem zavánějícím situacím nelze a nejvíc při nich pomůže asi modlení. Proč nejde ovládat jiného hráče než ty, co právě stojí ve zdi, také netuším.

U přihrávky tolik nezáleží na pozici přihrávajícího či adresáta. Střelu moc neovlivní, zda se hráč právě otočil a pálí naslepo, zda na míč sotva dosáhl či jej doluje zpod kopaček, je atakován či kope bodlem rovnou ve směru, kterým běží. Díky tomu nepůsobí hra zrovna přirozeně a chování míče neodpovídá tomu, co byste od něj očekávali.

Obdobně vypadají třeba přímé kopy, kdy pomalým klusem hráč udělá pár kroků k míči a následuje neuvěřitelná bomba, které stačí zlomek vteřiny k doplachtění do sítě. Trefit zeď je skoro nemožné. Padají branky, které byste v reálu těžko kde zahlédli. Nevypočitatelní jsou i samotní golmani, u nichž předem nikdy netušíte, jak asi zareagují. Pustí řadu laciných míčů, zatímco naopak tutovky zázračně pokryjí.

• Herní módy a trénink
FIFA 06 není jen o pobíhání po trávníku. Vše je doplněno několika taktickými prvky, zvolením formace počínaje, přes nastavení exekutorů kopů, osobní obrany až po volby obranných či útočných taktik, které lze libovolně přepínat v průběhu samotného zápasu. Další věci odkoukané od konkurence, ale díky za ně. Klasický přátelák je okořeněn šikovným nápadem zvaným Scenario, který dovolí skočit do rozjetého zápasu v okamžiku, jehož parametry si sami navolíte. Například pět minut před koncem druhého poločasu, za stavu 2:2, kdy zahráváte rohový kop z levé strany.

Hře nechybí krom tradičních licencí a stovek týmů klubových či národních ani turnaje a dokonce tu najdete i trénink, bohužel zbytečně omezený. Lze v něm hrát tréninkový zápas či pilovat rohové a přímé kopy. V zápase se dá omezit počet soupeřových hráčů na 10, 9 nebo jen golmana, u přímáků nejde nastavit míč do libovolné pozice a můžete jen vybrat jednu ze čtyř předdefinovaných. Zní to nepochopitelně, ale vysvětlení kupodivu není tak složité – zcela to totiž stačí vzhledem k chování hry. Je totiž fuk, zda kopete z patnácti metrů či třiceti, automatika řeší většinu věcí za vás a tak je opravdu jedno, jestli se místo kopu posune o pár metrů semhle nebo jinam.

• Vypiplaný manažer
Za největší přínos letošního ročníku považuji manažerský kariérní režim, který se autorům hry náramně povedl (k podobnému účelu slouží i samostatná hra FIFA Manager 06, kterou zhodnotíme po Novém roce). Zdůrazňuji, že jde o kariéru „manažera“, nikoli „týmu“. Hodnotí se tu vaše schopnosti práce s týmem a dosahování reálných cílů, které z konkrétních podmínek svěřeného mančaftu vyplývají. Vyberete-li si práci se špičkovým klubem, bude určitě jedním z hlavních cílů vítězství v lize. Nastoupíte-li k outsiderům, budou vaše priority zcela jiné, což je pro vás jako hráče paráda a totální hratelnostní změna. Jako manažer můžete během až patnáctileté kariéry přestupovat do týmů jiných, piplat mladičký kádr či ždímat fotbalové hvězdy, aby za svou výplatu odvedly maximální užitek. Samozřejmostí jsou tréninky a práce s financemi, čili něco jako Football Manager 2006.

Další perlou jsou smlouvy se sponzory – vybíráte si z nabídek, lišících se finančně, ale také požadavky příslušného mecenáše. Někdo nabízí nižší měsíční paušál, ale velkou odměnu v případě úspěchu třeba v poháru či lize. Riskovat anebo se držet při zdi. Jak nastavit ceny vstupenek? Budou lidi chodit, když je zvednete? Dokáže vaše hra zaplnit ochozy? Přiláká diváky nákup populární fotbalové hvězdy? Máme na to ji zaplatit? A co ostatní trenéři? Jeden dbá na kondičku, jiný na obrannou hru, další trénuje golmany, v týmu máte scouty vyhledávající posily. Do koho vrazit co efektivněji peníze, co naši hru nejvíc oživí a posílí?

Tohle vše budete řešit včetně možnosti zápasy přímo i odehrávat, zastávat roli trenéra, ale půjde je i simulovat a to buď rychle či vizuálně sledovat vývoj utkání s možností v libovolném okamžiku do hry přímo zasáhnout. Manažer se prostě velice povedl, nechybí ani šikovné statistiky, nákupy hráčů a další prvky, které se správou klubu souvisejí.

• Multiplayer
Hru ve více lidech podporuje FIFA v podstatě třemi způsoby. Buď ve dvou na jednom PC, kde jde hrát jak proti sobě, tak i kooperativně. Druhý režim je připojením na konkrétní IP adresu, ať už po LAN či přes internet. Hra je v tomto směru ale hodně omezená co do možností nastavení – vyberete tým, stadion, dresy, ale jinak už nelze zvolit vůbec nic, i když takovou samozřejmost jako délku zápasu byste určitě rádi nastavit chtěli. Zapomeňte. Stejně jako třeba na jednoduché tlačítko „Odveta“.

Poslední a teoreticky nejpropracovanější možností je hrát přes oficiální servery, kde máte k dispozici krom přáteláků i možnost vytvářet či se přihlašovat už do vytvořených turnajů až pro 32 hráčů. Píšu záměrně „teoreticky“, neboť v praxi to během listopadu vypadalo tak, že se vám většinou spojení nepodaří. Na server se dostanete, zápas si domluvíte či vytvoříte turnaj, ale zatuhnete u pokusu odstartovat zápas. Prolézáním diskusních fór jsem narazil na poznámky zoufalých fanoušků, kteří údajně našli chybu – pomůže prý zakázat zvukovou kartu a hra pak sice v tichosti, ale jede. Uff, doufejme jen, že EA se chytí rychle za nos a co nevidět situaci vyřeší nějakým patchem.

• Horké jehly z Kanady?

Uvedený neduh by svědčil o spíchnutí hry na poslední chvíli, a žel se nejedná o jev zdaleka jediný. Známou kapitolou jsou potíže s gamepady, kterých hra podporuje hrstku a ani když některý z nich vlastníte si nebudete jisti, zda opravdu vše funguje, jak má. Někdy se nedá uložit přednastavené ovládání do profilu a tak musíte konfigurovat při každém spuštění. Jindy nejsou dostupné funkce jako třeba falšování střel. O ne zrovna přítulných nabídkách jsem psal už dříve, kdy občas funguje pad, jindy klávesnice, sem tam pomůže jedině myš.

Zarazí i prapodivný výběr exekutora kopu v zápase. Člověk by čekal, že po odpískání faulu si podle místa, odkud se bude kopat na bránu zvolím, kdo se k míči postaví (a kterou nohou jej kopne, což je velmi důležité). FIFA sice dovolí změnit exekutora, ale až pro příští standardku. Pěkná hloupost. Co se týká sudích, ti pískají téměř bez výhrad pouze skluzy. Držení či strkání nechávají zcela bez povšimnutí, což je protiklad PES5, který je na kontakt soupeřů naopak přecitlivělý. Nepotěší ani temné stíny na některých stadionech, v nichž rozpoznat hráče bývá celkem potíž. I samotný výběr dresů je spíš efektní než užitečný, protože krom výřezu části trika nepoznáte, jaké mají hráči trenýrky a štulpny.

Při opakovaných sestřizích po skončení zápasu je výběr situací poněkud zvláštní, často zde uvidíte kdejaký faul na úkor branek. Zajímavé je, že sestřihy v poločasech tímto neduhem netrpí. Střídání hráčů oznámí komentátor, ale vizuálně žádné ikonky či sekvence neuvidíte. Často také zjistíte až po zápase ve statistikách, že někdo dostal třeba červenou kartu, v zápase si okamžiku vyloučení vůbec nemusíte všimnout. No a kdybyste chtěli ikonkou pro automatické zjištění updatu hry ověřit, zda nějaký nevyšel, neberte informaci, která se vám vrátí, vůbec vážně. Prostě to nefunguje.

• Šikovné prvky
Na druhou stranu, FIFA 06 krom výborného manažeru nabízí i jiné pozitivní vlastnosti. Řadím k nim už zmiňované Scenario, vylepšené a přehlednější menu, pískání ruk, Fan Shop plný bonusů, propracovaný (i když občas nefunkční multiplayer přes EA servery, bohaté statistiky v profilu hráče o celé jeho historii hraní, netradiční ale moc pěkné intro či výborné soundtracky - je jich 67!). Líbí se mi kličkování s míčem, které při držení tlačítka pro pomalý pohyb vypadá přirozeně a užitečně. Stejně tak hodnotím zpracování autových vhazování, kdy si mohu přepínat mezi několika spoluhráči a nabíhat jimi přesně do pozic, kam potřebuji.

• Shrnutí
O FIFA 06 by se dalo ještě dlouho psát, a to jak faktické poznatky, tak i úvahy na témata ohledně hratelnosti, vývoje, omezení, dobrých nápadů i prvky kosmetické. To podstatné snad ale z recenze jasně plyne. Hodnotit tento ročník ve vztahu k předchozím, jde o jednoznačný posun kupředu. Porovnám-li ji s aktuálním Pro Evolution Soccerem 5, beru ji jako nasměrování pro jiné spektrum fanoušků. PES je pro fotbalové fajnšmekry, kteří rádi trénují, nastavují taktiky, libují si v bohatém ovládání a možnostech, které z něj plynou a přitahuje je, že i po letech se mají stále co učit. FIFU si oblíbí ti, kdo chtějí po instalaci skočit do hry a už brzy si užívat, útočit, sázet branky.

Opraví-li se potíže s hraním přes oficiální servery, má FIFA velkou devizu i v tomto směru, protože PES zatím zvládá přes internet pouze přáteláky, hru po LAN bez nutnosti se připojit k internetu nemá letos vůbec a tak jej FIFA jasně válcuje (více o tom v chystaném článku o mutliplayeru PES5). FIFA 06 má výborný manažerský režim, který je cennou přidanou hodnotou i pro toho, koho herní styl na trávníku tak, jak je ve FIFA zpracován nebaví, neboť se hry jako takové nemusí za celou kariéru vůbec zúčastnit.

Hratelnost si dovedu představit mnohem vyladěnější. Hru kazí bugy a omezení, a ani grafika letos nepatří mezi pozlátka. Šikovným vlastnostem vévodí nápady jako třeba Scenario. V každém případě minimálně pořádnou podporu gamepadů, hru bez chyb a fungující multiplayer jsou něčím, co v krabici s hrou mám právo automaticky očekávat.