Rok uplynul jako voda a nové NHL máme tady. Nebudu vás unavovat údaji po kolikáté, že už máme možnost zahrát si virtuální hokej na našich obrazovkách, je to totiž úplně jedno. Jak se zdá, NHL od EA Sports bude vycházet každý rok až do skonání světa :) Řada lidí ale podléhá dojmu, že kupovat každý rok novou verzi tohoto hokejového simulátoru jsou jen vyhozené peníze. Mají totiž pocit, že změn není zas tak moc a jen kvůli novým sestavám se to prostě nevyplatí. Já takového názoru sice nejsem (měl bych pocit, že o něco přicházím a navíc se dokážu těšit z každého nového detailu), ale na druhou stranu chápu, že dávat každý rok tolik peněz za „upgrade“ své oblíbené hry je docela slušný záběr.

Pojďme se ale na NHL 2002 podívat pěkně zblízka, protože asi jen podrobný popis všech novinek a změn vás může přesvědčit o kvalitách či slabinách letošního ročníku.

• Podivné intro
První, co by vás všechny mělo tradičně upoutat, je intro. Záměrně říkám „mělo by“, protože letos je tomu jinak. Patřím k těm lidem, kteří si úvodní filmeček vždy vychutnávají (například v NHL 99 byl přímo famózní). Intra NHL 2000 a 2001 jsem už sice bral trochu s rezervou, protože obsahovala jen počítačové animace, ale to v NHL 2002 je prakticky nejhorší vůbec. Skládá se pouze z několika animací postavy hokejisty a slideshow státních vlajek, navíc je rekordně krátké (pouhých 25 sekund). Já vím, podle intra nelze soudit ani hodnotit hru, ale přesto mě to velmi zklamalo. Opět je vidět, že EA Sports prostě nemají potřebu sami sebe neustále překonávat.

• NHL karty
V základním menu vás rozhodně upoutá nová volba „NHL karty“. Tato tradiční záliba amerických dětí není nikomu z vás určitě neznámá. Během devadesátých let se tyto hokejové karty objevily i zde v České republice a staly se velmi populární. Musím se přiznat, že já sám jsem neodolal a nějaký čas tyto karty s nadšením sbíral. Od té doby uplynulo pár let a mě zbyly už jen vzpomínky. Když jsem se ale dozvěděl, že v novém NHL 2002 budou tyto karty v elektronické podobě, měl jsem docela radost, protože jsem si představoval, že bude možné vytvořit si elektronickou sbírku všech hráčů a tomu bych se pochopitelně vůbec nebránil. Navíc bylo dopředu oznámeno, že se v této věci angažovala i velmi známá firma Upper Deck, která prodává ony skutečné NHL karty.

Ovšem jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že dohromady mohu nasbírat pouze 189 kartiček. To zcela vylučuje, že bych si udělal v počítači kompletní sbírku hokejistů NHL. Jediné čeho lze dosáhnout, je pouze jakýsi výcuc těch nejznámějších hráčů. Zároveň jsou fotky na kartách v naprosto nepřijatelné kvalitě, takže ať je hráč zachycen v sebelepší akci, je vám to k ničemu. Mimo normálních hráčských karet (jsou rozděleny na 3 druhy: bronzové, stříbrné a zlaté) ještě sbíráte cheatovací a oslavné karty. Vlastnictvím cheatovací karty můžete aktivovat příslušný cheat (např. malí hokejisté, hráči SUMO atd.), který je vyobrazen na kartě. Oslavné karty jsou už o něco užitečnější. Jejich použitím vám je ve hře umožněno provádět vlastní oslavy po vstřelení gólu. Na výběr jich je mnoho a pokud dáte více branek, nic vám nebrání používat i více druhů oslav. Vše záleží pouze na tom, jak si tuto funkci nadefinujete v ovládání.

Ovšem žádné kartičky (krom prvního paklíku) nedostanete zadarmo. Lze je kupovat pouze po balíčkách a jeden stojí 2000 bodů. Bodíky si zasloužíte plněním různých úkolů, které realizujete přímo v zápasech. Úkoly jsou rozděleny do čtyř různých levelů a začínají například tím, že musíte vyhrát buly, několikrát atakovat soupeře, dát gól atd. V dalších je třeba dát hattrick nebo se umístit před koncem sezóny na prvním místě v tabulce. Těch úkolů je opravdu velká spousta, nebudu je proto tady všechny vyjmenovávat, ale z těch nejobtížnějších vybírám třeba výhru Stanley Cupu nebo zlatou medaili v mistrovství světa. Za každý splněný úkol je hráč honorován určitým počtem bodíků, za který si kupuje nové balíčky karet. Zajímavé je i to, že pokud změníte obtížnost, můžete si nahrabat bodíky na jednoduchých úkolech znovu, ale pokud rovnou začínáte na nejtěžších obtížnostech, tak nevím jak moc se vám bude chtít polevovat jen kvůli nějakým kartám.

Karty můžete dostávat i duplicitně, a tak je možné přebytečné karty prodávat za hodnotu, která je na nich vyznačena. Rovněž jdou tyto karty použít při samotném zápase, kdy si vyvoláte menu a použijete kartu s hokejistou, který patří do vámi ovládaného týmu. Tím získáte pro dotyčného hráče v daném zápase nějaké ty lepší schopnosti (opět se jedná o menší cheat), ale je to vykoupeno tím, že bez bodové náhrady o použitou kartu přijdete.

Tato, svým pojetím a obsahem nejradikálnější, novinka u mě vyvolala rozporuplné dojmy. Cheaty jsou pro mě samotného naprostou zbytečností a sběratelská hodnota je vlastně nulová :( Jediné, co trochu používám, jsou ony oslavy při vstřelení gólu. Ty se mě opravdu líbí, všechno ostatní považuji za zbytečnost. Kladnou odezvu tyto karty najdou pravděpodobně u mladších hráčů než u těch zkušených.

• Brakeaway kamera
Spíše s obavami, než s očekáváním, jsem si vyzkoušel hrát se zapnutou brakeaway kamerou, která měla původně vylepšit prožitek těch nejdůležitějších momentů utkání. Jedná se o to, že když například ujedete obráncům soupeře a řítíte se sami na bránu, najede kamera na ramena útočícího hráče a celá obrazovka zmodrá, přičemž slyšíte pouze tlukot svého srdce. Upřímně řečeno, je to sice působivé, ale opět zcela na nic. Jednak vás taková změna, v momentě kdy se potřebujete pekelně soustředit, úplně rozhodí a pak pohled kamery je tak "výborný", že vlastně nic nevidíte (pokud hrajete s obráceným pohledem, tak vám pro změnu bezvadně cloní brankář). Párkrát jsem díky tomu spálil vyloženou šanci a od té doby jsem tuto „vychytávku“ pro jistotu nechal vypnutou.

To samé lze říci i o hit a save kameře, což je něco podobného. Pokud dojde k zajímavému zákroku brankáře nebo bodychecku na hráče, obrazovka buď zezelená (u brankáře) nebo zčervená (u hráče) a následuje několikanásobně opakovaný sestřih daného zákroku. Opět musím připustit, že to je sice velmi efektní, ale má to menší chybku - konec sestřihu vás ve zlomku vteřiny hodí bez varování zpátky do hry a než stačíte zareagovat, můžete dostat branku ani nevíte jak :) Uznejte sami, tohle prostě naštve, a tak mi posléze nezbývalo nic jiného než i tuto novinku v nastavení zakázat.

• Vylepšená AI
Každý rok jsme ze strany EA Sports mohli slyšet, jak hodně se umělá inteligence od předešlého ročníku vylepšila a takové ty standardní hlášky typu „teď už tutovky (pozice ze které lze na 90% vstřelit gól) prostě nebudou“. Po určité době se pak sesypaly ohlasy hráčů, kteří přišli hned na celou řadu takto zaručených gólových akcí. Letos se ale konečně začíná blýskat na lepší časy. V žádném případě ovšem netvrdím, že se vám nepovede žádná z tutovek. Určitě někteří z vás na něco zase přijdou, ale už to prostě není tak jednoduché.

U umělé inteligence počítače ještě chvilku zůstaneme. Zatímco jsem v předešlých částích recenze poměrně dost kritizoval, zde musím úplně obrátit. Letošní ročník je totiž skoro zlomový v inteligenci útočících hráčů, které ovládá CPU. Loni konečně začali obránci důsledně a agresivně bránit a letos si k tomu můžeme připočíst i výtečnou útočnou práci. Centři a křídla mezi sebou bezvadně spolupracují a dokážou vás i pěkně překvapit nádhernou kombinační akcí. Rovněž různé kličky či blafáky nejsou u počítačových hráčů žádnou výjimkou, a to je dobře. Hra proti počítači se tedy letos stala asi nejzábavnější vůbec. Má náboj a hlavně vás po pár zápasech nezačne nudit, i když už máte zdárně za sebou několik předchozích verzí NHL.

Překvapením pro mě bylo to, že puk se konečně chová o něco neposedněji. Už nedrží jak přibytý na hokejkách, co chvíli se stane, že puk prostě přeskočí a snáze ho z hokejky ztratíte. To se stává hlavně pokud se snažíte obelstít obránce soupeře. Někdy úplně stačí, že do vás jen lehce šťouchnou a vypíchnou vám kotouč z hokejky, jen to fikne. Pochopitelně toto nenásilné převzetí funguje i pokud byste se vy snažili vzít puk soupeři, ale kdo by odolal nějakému pěkně ostrému bodychecku, že ? :)

Změna nastala i u přihrávek a střel. Přihrávky jako takové jsou nyní mnohem nevyzpytatelnější, nikdy si nemůžete být jistí, že přihrávka půjde přesně tam, kam jste zamýšleli. Především je nutné šipkou nebo ovládacím křížem gamepadu nastavit směr, kam se chystáte přihrát, protože už nelze zapnout automatický mód, ve kterém by šla přihrávka automaticky k nejbližšímu spoluhráči. Je tu ale další varianta jak přihrát vašemu spoluhráči, tzv. „chytrá přihrávka“, která se dá použít, třeba pokud vám v přímé přihrávce něco brání. Chytře přihrajete ale jen pokud podržíte tlačítko přihrávky delší dobu, což chce svůj čas, který ne vždy musíte mít. Pokud se vám to povede, může váš spoluhráč obdržet krásnou přihrávku vzduchem, která by jinak po ledě nebyla možná.

Co se týká střel, tak nyní není problém těsně minout branku. Sice to naštve, ale je to daleko reálnější, než když dříve všechny střely putovaly přímo doprostřed brány. Nejčastěji se tato vlastnost projeví, když střílíte rovnou z voleje po předchozí přihrávce. V opravdovém hokeji je to v podstatě normální jev a konečně se to projevuje i zde. Krom loňských novinek v podobě střelců a rváčů, přibyli také dva nové charaktery hokejistů v podobě ostřelovače (má přesnou trefu) a hrdiny (zvláštní charakter pro nejplatnější hráče). Zvláště užitečné je právě označení ostřelovače, který je vhodný pro přímé střely na bránu bez předchozí přihrávky od spoluhráče.

• Vliv emocí
Ke skvělé hratelnosti přispěly i stupnice emocí (loni stupnice morálky), které jsou letos konečně provedeny korektně a nijak negativně neovlivňují hru. Pokud jste na kluzišti opravdu pánem, daří se vám přihrávky, atakujete soupeře a máte jasnou převahu, stupnice emocí vzrůstá ve váš prospěch. Pokud výrazně polevíte, může se situace zase obrátit. Důležité ovšem je, že k výraznému vzrůstu emocí nestačí si jen párkrát přihrát a vystřelit na soupeřovu branku, jako tomu bylo u NHL 2001. Zvýšená hodnota emocí jinak způsobuje, že si vaši hokejisté více věří a pak se jim daří vše s větším štěstím. Ovšem pokud patříte k lidem, kteří podobné srandičky prostě nemusejí, pak stačí v nastavení efekt emocí stáhnout na nulu a máte pokoj. Můj názor je takový, že letos se toto vylepšení opravdu povedlo, a proto ho v rozumné míře rád používám.

Další zajímavostí, která se odehrává během zápasů, je tzv. „Game Story“ neboli herní příběh. Hra sleduje činy nejen jednotlivých hráčů, ale i celého týmu a postupně z nich skládá příběh. Například pokud otočíte skóre v posledních minutách, brankář má sérii výtečných zákroků či jeden hráč dá více gólů za sebou, Game Story vám tyto zvláštní momenty znovu připomene. Je to opravdu jen zajímavost, ale i ta dokáže potěšit.

Snahou EA Sports samozřejmě je, aby jste i po dohrání sezóny dál pokračovali ve hře. To pochopitelně není žádný problém, protože po zakončení ročníku můžete dál pokračovat se svým týmem do dalších sezón a to včetně nového draftu. Můžete se tak pokusit vybojovat Stanley Cup několikrát za sebou nebo naopak, pokud se vám to nepovede na poprvé, zkusíte to v další sezóně. Výhodou je, že máte pořád ten stejný tým, který je ale obohacen o řadu zkušeností a postupně vytváříte svojí vlastní hokejovou kariéru.

• Všudypřítomné detaily
Nyní se dostáváme k mé nejoblíbenější části. Jako známý šťoural a puntičkář vždy s chutí sleduji, kolik nových detailů hra obsahuje a ani letos tomu nebylo jinak. Posledně jsem v recenzí NHL 2001 špačkoval, že se ztratila má oblíbená láhev na bráně, která vždy tak hezky ulítla, když člověk dal gól „pod víko“. Ačkoliv jsem tajně doufal, že v NHL 2002 bude tato suprová věc zpátky, nestalo se tak :( Stejný osud potkal i rolbu, video rozhodčího, brankového rozhodčího a vzducholoď o přestávkách. Nic z toho se prostě nevrátilo. Autoři se navíc nechali slyšet, že je prý moc náročné tyto detaily vždy znova zakomponovávat do nové verze NHL a mají pocit, že to stejně nikomu nechybí. Já jsem ovšem zcela opačného názoru a pevně věřím, že i řada z vás by si přála, kdyby se tyto drobnosti opět vrátili na své místo, takže pro příští ročník asi navrhuji sepsat nějakou petici :)

V NHL 2002 se jinak EA Sports vyřádili hlavně ve vylepšování přestávek mezi vhazováním. Přibyla hned celá řada různých animací, nechybí několik různých předávek puku mezi brankářem a rozhodčím a hlavně přibyly záběry do hlediště na fanoušky. V těchto animacích jsou diváci zobrazeni ve 3D a jsou docela dobře vyvedeni. Mají na sobě různé dresy, čepice, jedí popcorn, vstávají a mávají rukama nebo pokřikují. Dokáží se radovat, ale také mračit a nadávat na výkony svých hráčů. Po vhazování se ale opět promění v 2D placky, což je pochopitelné, protože těch několik tisíc postaviček by naše počítače určitě neutáhli :)

Trenéři se také polepšili, už se projevují celou škálou gest a nejsou si hlavně tak podobní jeden druhému jako minule. Zajímavé je i to, že pokud se hráč zraní, je odveden na ošetřovnu a v průběhu utkání přicházejí trenérovi zprávy, jestli hráč bude moci pokračovat v zápase nebo se bez něj bude muset obejít až do konce zápasu.

• Opět v češtině
Grafika oproti loňskému vydání nedoznala přílišných změn. Celkový interface je samozřejmě odlišný díky novým menu, ale samotný engine je vcelku stejný. Pochopitelně opět je řada věcí (pohyby hráčů, animace, modely hokejistů a stadionů) o chloupek vylepšena, ale to už je taky každoročně se opakující fráze, která mi už docela leze krkem. Ale co má chudák recenzent dělat? :) Takové změny jako například mezi NHL 95 a 96 se prostě už asi nedočkáme, spíše se ta hranice realističnosti bude pořád po kouskách posouvat každým rokem dál, až to opravdu bude vypadat, že koukáme na skutečný hokejový přenos v televizi.


U zvukových efektů, také nedošlo k žádným zásadním změnám. V přestávkách před vhazováním jsou slyšet jak staré známé melodie tak i pár nových. Základní hudba v menu je přijatelná, ale ne zrovna podle mého gusta. Pokud byste zatoužili, stejně jako já, změnit si zvukový doprovod, mrkněte na článek kolegy Mickey_Mouse, kde vám poradí, jak si zkonvertovat své oblíbené písničky a melodie přímo do hry, sám jsem to vyzkoušel a je to opravdu velmi snadné.

Abych nezapomněl, i tentokrát je nové NHL „plně“ lokalizováno do našeho mateřského jazyka. Nechybí úvodní zápasová uvítání Petra Vichnara a všechna přeložená menu. Komentář je pochopitelně opět v anglickém jazyce, protože vytvoření toho českého je provždy asi nereálné díky komplikovanosti naší řeči.

Blížíme se k závěru a nadešel čas hodnocení. NHL 2002 má rozhodně nesporné kvality, zvlášť mě potěšila znatelně vylepšená umělá inteligence počítače a hlavně až fascinující hratelnost celého letošního hokeje. Naproti tomu ty nejvíce dopředu vychvalované záležitosti (NHL karty a brakeway kamera) jsou zkušeným hráčům zcela na nic a zabaví snad jen děti. I přes tu kritiku jsem ale nakonec NHL 2002 hodnotil poměrně vysoko (i když zase ne tolik jako kolegové konkurenčních magazínů), vedl mě k tomu fakt, že už pár let jsem si tak dobře nezahrál nové NHL jako právě letos.