Springfield
Opakovací puška Springfield M 1903 tvořila hlavní pěchotní výzbroj armády USA v době první světové války, meziválečném období a částečně i za druhé světové války. Od roku 1936 byla nahrazována ve výzbroji samonabíjecí puškou M1 Garand.
Typ:
opakovací puška
Místo původu:
Spojené státy americké
Historie služby
Ve službě:
1903-1957
Používána:
Spojené státy americké
Války:
první světová válka, druhá světová válka
Historie výroby
Výrobce:
zbrojovka Springfield
Počet vyrobených kusů:
přes 3 miliony
Základní údaje
Hmotnost:
3,94 kg
Délka:
1100 mm
Délka hlavně:
595 mm
Typ náboje:
.30-03 Springfield
.30-06 Springfield
Ráže:
7,62 mm
Počáteční rychlost střely:
680 m/s
Maximální dostřel:
2600 m
Zásobování municí:
nábojová schránka na 5 nábojů
Historie a varianty
Tato puška přijatá do výzbroje v roce 1903 připomínala konstrukcí závěru a nábojové schránky do jisté míry německou pušku Mauser 1898, ovšem jinými detaily se od ní podstatně lišila. Existovalo několik modifikací lišících se především konstrukcí mířidel a tvarem pažby. Pušky nejranější výroby měly sektorové hledí určené pro náboje s oblou špičkou střely označované .30-03. Od roku 1906 byla vyráběna varianta upravená pro náboje .30-06 Springfield se zahrocenou špičkou střely. Má změněný tvar nábojové komory (náboje .30-03 nelze použít) a nové rámečkové hledí se dvěma zářezy a s dioptrem na stavítku hledí, jež bylo možno přemísťovat nejen vertikálně, ale – společně s rámečkem – i horizontálně. Hledí se horizontálně posunovalo otáčením rýhované hlavy speciálního šroubu. Kromě jiného hledí se tato varianta liší i kratší pažbou s jiným zakončením u ústí hlavně.V roce 1929 se objevuje modifikace M 1903 A1, která má krk pažby s pistolovou rukojetí a mušku buď s válcovitým chránítkem, nebo bez něj.Ve stejné době byla zavedena další varianta M 1903 A3 lišící se umístěním dioptrického hledí za okénkem pouzdra závěru; vývrt hlavně měl dvě drážky. Pažba je jako u původního typu s rovným krkem.Odstřelovačská puška M 1903 A4 má pouze optické hledí a krk pažby s pistolovou rukojetí.
Pro pušku Springfield M 1903 bylo rovněž vyvinuto speciální zařízení nazvané Adaptér Pedersen M 1918, které mělo umožnit rychlou přeměnu opakovací pušky na samopal. Toto zařízení se vkládalo místo závěru a umožňovalo vést palbu dávkami. Schránkový zásobník se nasazoval shora a byl vychýlen doprava. Ke střelbě se používaly speciální náboje ráže .30 (7,62 mm) s válcovou nábojnicí. Tento pokusný systém se v praxi neuplatnil z důvodu nutnosti nosit zároveň puškové i pistolové náboje jedním vojákem, možné ztráty vyjmutého závěru a celkové neúčelnosti zvoleného řešení. Navíc pro jeho použití musela být puška upravena - na levé straně pouzdra závěru bylo třeba zhotovit okénko pro vyhazování vystřelených nábojnic.